Zkušenosti absolventů

... zdravím vás všechny, kteří jste připravili tohoto domácího průvodce Rezonance HOJNOSTI. DĚKUJI!

Já tyhle věci prostě miluju!!! Uaaaa... Fakt! Ba přímo žeru. Bločky, sešítky, tužky, každodenní práci na něčem, co mě baví, co mě obohacuje, co mě provádí. Přináší informace, inspiraci, radost, naději. Je to tvořivé, je to laskavé. Slova mi k tomu nestačí.

Moc mě to touto formou baví! A s Tebou, Moni, ráda Tě vidím, slyším.

Je to pro mě podporující, pohlazující. Je-li práce takto soustředěná, intenzivní, mám jistotu, že jdu dál.

Ale přiznám se, že ihned po tom, co jsem se přihlásila a přišel první úkol objevila se totální nechuť! Jo, pociťovala jsem u sebe únavu, celkově.. Ze všeho, potřebovala jsem hlavne klid a nic neřešit. Ale věděla jsem, že nějak potřebuji pokračovat. A teď ta pecka - smlouva se sebou! Proběhlo mi: .."no doprdele, to snad ne, to ted fakt nepotřebuju se takhle k něčemu zavazovat. Vždyť snad vím, proč se hlásím." Tu smlouvu jsem si doplnila později. Už jsem si trochu odpočinula, polevila s požadavky sama na sebe, polevil i tlak z okolí. Červen byl velmi rozmanitý, co se emocí a prožívání týče a vnímala jsem to jako požehnání na jednu stranu, zároveň, že je toho na mě nějak moc, na strane druhé protože to nebylo jednoduché.
Byli jsme v červnu na dovolené u moře.. Po 13ti letech.. Přišlo mi to jako zázrak, že tam jsme, že to při všech komplikacích šlo. Za mnoho a mnoho jednotlivých věcí jsem si uvědomila velkou vděčnost.
Vyjelo to jako obrovská vlna, vyzdvihla se a nešla zastavit, příval jeden za druhým.. poznala jsem to jako nesmírně posilující, mocnou a nepopsatelně krásnou záležitost.

Po návratu domů jsem váhala, kdy se do kurzu přihlásím. A pak jsem si přečetla, že to bude i o vděčnosti. Bylo mi jasné, že musím co nejdřív. Zachytila jsem to! Vděčnost jako jeden z mocných vstupů. Takže mě to přesvědčilo, že to s tou hojností nebude zdaleka jen penězích! Haha.

No a o té kvantové fyzice! Mazec! Kdysi jsem si k tomu něco četla. Atom. Kolik je tam vlastně místa! Začala jsem vše kolem vnímat s větší otevřeností, ale vůbec me nanapadlo, že se s tím dá nějak pracovat, nějak to ovlivňovat, tvořit! Úžasný! Hlavně me na tom fascinuje ta propojenost, ty souvislosti..

Jsem vděčná, že se k jednotlivým lekcim mohu vracet. To je velmi cenné pro mě.. Jakkoli, kdykoli.. Podle toho, co třeba každý den přináší a jak to pracuje samo.. To je super!

Všechno taky nezvládám splnit, můžu se k tomu vrátit..

Co je v mém životě nového, co pozoruji? S větší lehkostí pozoruji.. Všechno, uvědomuji si, že nikdy nejsem od vývoje oddělená.. Že se to děje v každý přítomný okamžik. Uvědomovat si kazdé TEĎ je mnohem živější, barevnější, přitom není stale ejchuchu, ale nějak to nechci hodnotit. Každý má své vnitřní prostředí a může začít tím, jak to "mám já." Uvědomovat si to, to je základ.
A dál se učím. Cítím se být na cestě a ta sama o sobě je náplní.
Cítím se živější, mladší a radostnější. Na vysvětlenou, za poslední 3 roky se cítím nebo jsem se citila, jako bych zestárla nejméně o 10,12, možná 15 let. Tu a tam přišla lítost nad tímto jakoby ztraceným časem. Je to možná absurdní, ale tak se to dalo popsat. Teď můžu říci, že se to zastavilo nebo velmi zpomalilo.

Uvědomila jsem si, jak moc potřebuji o sebe pečovat. A dopřát si čas pro sebe. Doplňuje se hojnost radosti a lehkosti, také neočekávání, rozhodně ne v té dřívější míře.

Začíná se nalévat důvěra, zvolna, ale ano..
Těším se na další lekce
Děkuji,

Radka Bočková