na cestě žena

Mluva srdce – nebezpečné bláznovství

Jak se cítíš? Jedna z vět, ze které mají muži hrůzu.

Veškerá gramotnost je hlavě – když se otevře srdce máme pocit negramotnosti.


JAK SE CÍTÍŠ? JEDNA Z VĚT, ZE KTERÉ MAJÍ MUŽI HRŮZU.


Mužům nejde vyjádřit své pocity. Mnohdy ani ženám. Máme v sobě obě podohy mužského a ženského principu. Však si každá žena sama dosadí,  v jako poloze se vnímá. Mnoho žen vyrostlo v mužském světě a výborně se do něho asimilovalo. Se vším, jak je prezentovaný a tak se nyní mohou zahlédnout i na té straně spektra, která je zde vyjadřována jako mužská kvalita.

Pocity nejde vyjádřit myšlenkami. Pocit je pocit a myšlenky patří k přemýšlení.  A pokud žijete ve své hlavě nemůžete pocity sdělit.

V hlavě sídlí myšlenky. Myšlenky můžeme vyjádřit. Myšlenky můžeme uspořádat a pojmenovat. Nedegradujeme je tím. Naše slova jsou s myšlenkami v souladu. Myšlenky pocházejí z hlavy a proto hlava s nimi souhlasí. My si pak věříme.

Když otevřeme srdce a chceme vyjádřit své pocity – najednou se cítíme negramotní. Nevíme jak to uchopit, jak to popsat a už vůbec ne, jak to vyjádřit.


CÍTÍME SE NEGRAMOTNÍ, KDYŽ NEUMÍME VYJÁDŘIT CO CÍTÍME.


Nejenom, že to celé je nové – a obzvlášť pro muže. O pocitech se nemluvilo. Nikdo se nás na ně neptal. Spíše jsme dostávali pokyny pro pohyb vpřed, pro výkon, pro cíl… chyběly otázky: jak se cítíš teď a teď.  To bychom si mohli uvědomit, že toho máme už dost… „na to nehleď, ještě 5 kliků, ještě jednu sérii, ještě jedno kolečko, ještě…“

Ještě něco než bude tzv. konec. A ty se můžeš zaradovat, že jsi to dal. Ale co vlastně?

Když začneme cítit, nastane problém automaticky. Naše slova popisující pocity jsou falešná, prázdná. Máme pocit, že to co cítíme nelze slovy vyjádřit.

Přesto hledat ta slova má smysl. Je to jako jet po řece, která právě přibrala nový přítok. Je to mnohem silnější a mohutnější, mnohem plnější, i když naše pocity jsou nějak do slov neuchopitelné.

Tento pocit negramotnosti nás často nabádá od toho úplně odejít. Nechat to být. Nezabývat se tím. Vypadám tam sám před sebou jako nějaký menší, když už to co cítím chci říci nevím jak, kterými slovy. A pokud slova použiji, nějak to nesedí, nelícuje to. Takže to neni pravda.

Problém není v tom, že bychom nebyli opravdoví a pravdiví. Problém je v tom, že chceme začít mluvit z oblasti srdce. Srdce se otevírá a spolu s ním hledáme i nové vyjádření. To je naprosto v pořádku. Ta neumělost na úrovni vyjádření, ale není neumělostí srdce. To je úplně v pořádku. Jen mysl může být zmatená a nejistá.


SRDCE, KTERÉ SE OETVÍRÁ SI SVOU CESTU NAJDE


A její kvalitou je hledat “jistoty”.  Co řeknu to platí! Znáte to? Trochu s ní tu hru hrajeme a tak nás to teď brzdí. Srdce si postupně svou cestu najde. Nebude to nikdy tak zručné jako hlava. A nemusí a nemá to tak být. To jen na připomenutí pokud budeš i nadále zažívat pocity nespokojenosti se svým vyjádřením. I ženy, které o svých pocitech mluví uvnitř cítí totéž. Pocity jsou prostě větší a barevnější než paleta barev.

Srdce si najde svou cestu a povede tě svým jazykem. Komunikuje skrze tvé tělo a emoce.

Když se milujeme komunikujeme, že se držíme za ruce, když se milujeme komunikujeme pohledem do očí, obejmutím… Někdy se rozpláčete a po tvářích vám těčou slzy, slzy radosti nebo dojetí. Je to tak velké, že se to slovy nedá vyjádřit. Přesto se to umí projevit.

Co vidím, že i když tohle v těle cítíš, neprojevíš to (a hlavně muži). Chce to odvahu. Časem se to naučíte, časem si srdce svou cestu najde a osvojí si tento nový jazyk srdce, tuto novou gramatiku.

Nedá se s tím nic dělat než do do toho jít hlouběji a hlouběji. Musíte být větší blázen než to všechno. Být ještě o něco bláznivější. A pak se dá tančit a zpívat protože teď se vám chce. A tady se potkáš s přirozeností. Zajímavé, že? Že přirozenost je až za bláznivostí.


NEDÁ SE, NEŽ JÍT HLOUBĚJI


Teď se vám srdce otevírá. Máte nový jazyk, nový projev, máte srdce a jeho projev navíc – to tu nebylo. A hlava se k tomu vyjadřuje. Máte vyvvinutou a inteligentní hlavu a k tomu nové otevřené srdce. Můžete si všimnout té rozdílnosti a mít pocit, že jste falešní – ale nejste!

Jen si ty pocity vychutnejte. Buďte víc v těle, ciťte ho a prožívejte uvnitř. A skrze tělo jej nechte ať jedná. I tak malé věci toho mohou tolik vyjádřit.

Možná své ženě nedokážete nic říct, ale můžete jí dát květinu. Možná své ženě nedokážete nic říct, ale můžete jí poslat obrázek, podívat se jí do očí… nechat ji aby se podívala na vás sama.

Tomuhle ženy velmi dobře rozumějí.  Žena vidí co cítíte. A když nemluvíte přesto vidí a vnímá co cítíte. A  tohle pro ni může být dost bolestivá situace. Cítí vás uvnitř sebe, rozumí tomu a dávno vás přijala takového jaký jste.

To vy stojíte zvenku a děláte obrany a pózy za kterými jste tzv. v bezpečí. Nejste v bezpečí. Spotřebováváte svou energii na obrany skrze které je vidět a izolujete se zuby nehty od té, jenž vás už dávno cítí. Když se vám to pokusí ukázat a podat vám přes váš plot ruku – považujete to za nebezpečné a stáhnete se ještě víc.

Pak i ona se stáhne a čeká, ale ví že čeká… A ten kdo čeká se dočká. Dočká se vás a nebo přijde moment, kdy ví, že už dál půjde sama.  Nejspíš jí to v té chvíli i velmi bolí. Ale respektuje i váš strach. Pro ni to znamená – vidím tě, ale nemohu za tebou.

O co bolestnější to pro ni je, pokud ví, že jste si spolu na úrovni duší domluvili společnou cestu a naplnění svého plánu.

Žena je intuitivní, je mnohem přirozenejší než muž a v tom je její krása. Žena chce svět srdce a v tom světě, který vytvořil muž pro ni neni místo. Srdce si ho již vytváří.

Kladu důraz na lásku a má to pro mne zcela jasný a duchovní důvod. Z lásky lze jít snadno k meditaci, z lásky lze jít snadno k cítění – z hlavy tam ta cesta nevede přímo. Je dlouhá a příliš podmínková a souvislostní. Jedna podmínka za druhou, z bodu A do C přes B – jak jinak?

Ale srdce jde přímo – tady a teď a v kvantovém poli vybírá jednu z možnostních variant. Kteroukoli.

Muž může jít do srdce také a velmi rychle, když si to dovolí. Naopak k tomu má velké předpoklady – on ví jak jít k cíli, jak se nezdržovat, jak držet směr. Tohle je jeho mistrovství!


A TOHLE JE MISTROVSTVÍ MUŽE


Ale má nahraný špatný program. Prošel špatným výcvikem. Výcvikem ve kterém muži nepláčou, muži necítí,  nevzlykají a své emoce neukazují.  A k čemu je v partnerství  dobrá tvář pokrového hráče? K čemu je muži dobré, když nekomunikuje? Protože své pocity v těle stejně má, tlačí ho a působí ať se jim sebevíc brání. Dokonce se projevůjí mnohem více na fyzickém těle i na psychickém zdraví.

Muži se musí naučit více srdcečnosti, protože ze srdce se otevírá cesta k bytí. Srdce nemůžete obejít.


SRDCE NEMŮŽETE OBEJÍT


Kdyby dnes byl váš poslední den a vy jste se měli potkat se svým partnerem  – naposledy… co byste cítili. Promarnili jste svůj život v hlavě za plotem nebo jste s ním byli v kontaktu.

Žena vás neodsoudí za čin – ale za nečin.

Srdce nemůžete obelstít. Žena jde ze srdce přímo k bytí a jakmile tuhle cestu nastoupí je pro muže dost zřetelná  a zdá se mu i nebezpečná.

Namísto toho aby si muž uvědomil nesmírnou kvalitu této cesty, která mu je takto ukazována, odsuzuje ženu. Snad pro to má důvod. Její nadřazenost. Nadřazenost v lásce.

Žádná logika se nedostne výš než láska a žádný rozum se nedostane výš než srdce.

A proto když vám žena říká, že ji něco bolí a velmi zraňuje, vězte, že pravděpodobně mluví o veliké bolesti, kterou do slov nelze dát. Muži často reagují slovy: “… nechci tě dál zraňovat! a nabídnou, že z našeho života odejdou.

Tomu říkám útěk v přímém přenosu na druhou a s pocitem, ochraňuji tě. Tohle ženu nesmírně bolí a může se velmi zlobit. Cokoli jiného je pro ni přijatelnější než vaše zrada sebe sama.

Než když muž nemá odvahu sám na sebe a hodlá ženě pomoci tím, že od ní odejde.

Ono jim to dává rozum, ale rozum po celá staletí dokázal zabíjet a nevedl k pozvednutí vědomí.

Mohli bychom se naučit pozvednout vědomí spolu. Můžete vidět, že i pro ženu to riskantní.  Mohli bychom se to umění naučit spolu a postoupit výš, mohli bychom jít spolu po stejné stezce.


OSVOBOZENÍ ŽENY JE OSVOBOZENÍM MUŽE


 

Osvobození ženy je zároveň osvobozením muže.

Spolu

s láskou Monika